V roce‭ ‬2014‭ ‬vznikl v Institutu plánování a rozvoje‭ (‬IPR‭) ‬Manuál tvorby veřejných prostranství,‭ ‬kterým se mají řídit všechny veřejné stavební projekty v Praze.‭ ‬Týká se tedy i rekonstrukce Belgické ulice,‭ ‬i když její projekt byl vytvářen ještě před schválením manuálu.

Záměr vykácet celou alej dospělých stromů určující charakter ulice v památkově chráněné zóně je v přímém rozporu s několika částmi Manuálu.‭ ‬Vybíráme některé z nich‭ (‬z kapitoly‭ „‬D.2‭ ‬Stromy a vegetace‭”)‬,‭ celý dokument můžete stáhnout tady‬.

Stromy a vegetace jsou neopominutelným prvkem veřejných prostranství,‭ ‬regulují extrémní teploty ve městě,‭ ‬pomáhají příznivému proudění a vlhkosti vzduchu,‭ ‬snižují jeho znečištění prachem,‭ ‬poskytují stín,‭ ‬produkují kyslík,‭ ‬jímají CO2,‭ ‬jsou reprezentantem živé přírody ve městě,‭ ‬biotopem dalších druhů,‭ ‬zprostředkovávají proměnu ročních období a estetické vjemy.‭ ‬Pomáhají kompenzovat negativní dopady automobilové dopravy a přehřívání městského prostředí.‭ ‬Reprezentované konkrétními rostlinnými druhy jsou nedílnou součástí identity města stejně jako širší krajiny utvářené místním podnebím.‭
V případě promyšleného a správného použití je možné s jejich pomocí kompenzovat negativní dopady záboru volné krajiny způsobené urbanizací a vytvářet plnohodnotné obytné prostředí s možností regenerace duševních sil.‭ ‬Tyto funkce plní nejlépe velké stromy.

Stromy a vegetace se jako živé prvky dynamicky vyvíjejí v čase i prostoru.‭ ‬Stejnou roli jako kvalita založení hraje kvalitní systém péče,‭ ‬který v průběhu života stromů a ostatních vegetačních prvků cíleně ovlivňuje jejich vývoj.‭ ‬Tuto kontinuitu nezajistí pouze dobře zpracovaná projektová dokumentace,‭ ‬nutné jsou další nástroje jako například kvalitní pasportizace,‭ ‬závazný plán péče a zapojení budoucích uživatelů do přípravy projektu.

Odpovídající péče o veřejné plochy s vegetačními prvky,‭ ‬zejména pak o parky,‭ ‬je nákladná.‭ ‬Vyčíslení nákladů na péči o vegetační plochy a způsob financování by měl být řešen v koncepční fázi.‭ ‬…‭ ‬Předpokladem je kvalitní dendrologický průzkum a jeho vyhodnocení.‭
Respektování a vědomé využívání přírodních procesů vede jak k vyšší ekologické hodnotě městské zeleně,‭ ‬tak k nižším nákladům při realizaci a údržbě.

Tam,‭ ‬kde se dochovaly významné historické aleje a stromořadí,‭ ‬je žádoucí,‭ ‬aby byla jejich obnova provedena při respektování druhové skladby a pěstebního tvaru.‭ ‬V takovém případě je vhodné‭ ‬přizpůsobit stanovištní podmínky těmto druhům i za cenu zvýšených nákladů.

Pro urbanistické celky,‭ ‬které jsou součástí městské památkové rezervace a památkových zón,‭ ‬je potřeba postupovat na základě vzájemné dohody mezi správci stromořadí a orgány památkové péče.‭ ‬Tak aby byly splněny mnohdy protichůdné požadavky na respektování historického kontextu a na odolnost vůči ztíženým podmínkám ve městě.‭